tenkrát

27. ledna 2014 v 10:23 | dalekousebe

Toto jsem napsala tenkrát platonické lásce, když už se to provalilo.
Toho kluka jsem poznala v roce 1997 a v roce 1999 jsem kvůli němu ukončila vztah se svou úplně první láskou. Jmenoval se Petr a ještě dlouho nevěděl, co k němu cítím. Až jednou....tenkrát v roce 2006.



Nikdy v životě bych si nepomyslela, že ti ještě někdy budu psát, ale nemohu
si pomoci.
Při našem posledním setkání jsme si několik věcí vyjasnili a já jsem za to
ráda. Pro mně však bylo jednodušší tě nenávidět a proklínat a to i přes
to, že nebýt tebe nejsem dnes tím čím jsem a ani tak šťastná. Je zajímavé
jakým zvláštním způsobem se dokáží lidé míjet. Známe se tolik let a za
celou dobu jsme nebyli ani jednou ve stejný okamžik na tom správném místě
spolu. Pokaždé každý sám za sebe.
Tentokrát to však pro mně konečně bylo něco jiného, už nešlo o pomstu ani
o výhru. Šlo jen o tu nezapomenutou, nelogicky vyvzdorovanou harmonii(to,
jakou mně i po tolika letech znáš jen ty).(to jak jsme si jen tak a hlavně
poprvé přiznali své "srabáctví", svou slabost, si slabost přiznat.)...
Vím že za tím vším byl opět alkohol a u mně i atmosféra, ale já konečně
cítím ve své duši klid a pocit bezpečí. Pocit jistoty známého. Konečně se
vytratil ten mrazivý pocit z tvého stínu. Mé srdce je opět volné a teď se
mohu v klidu těšit na to co přijde. A já jsem si skálopevně jistá že zase
něco přijde. Záblesk,hrom,potopa na tom nezáleží.
Vím že jsi teď šťastný tam kde jsi a to je dobře. Konečně totiž nemám
pocit, že tě musím opatrovat a ošetřovat rány, a to mně strašně
osvobozuje. Dává my to možnost volby a to je super. Teď už vím že tě RÁDA
kdykoliv potkám protože už se tě nemusím bát. Dospěli jsme a ty už pro mé
srdce a můj život nejsi hrozbou a to je pro mně strašně důležité.
Doufám, že jsem tě zase nějak nevyplašila, ale ty snad víš jak to vše
myslím.
Děkuji ti za vše: za minulost, za současnost, za budoucnost. Za to jaká
jsem.
Nashledanou LÁSKO
PS:"Člověk není takový jaký byl ve chvíli našeho posledního hovoru, ale
takový jaký byl po celou dobu našeho vztahu"
PPS:"Zase mně budeš chybět."

Tak to byla tedy pořádná láska a ještě dnes se mi rozklepou kolena vždycky když ho zahlédnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 holkyhrajouhry holkyhrajouhry | Web | 27. ledna 2014 v 10:52 | Reagovat

ahojky, moc pěkně napsané :-)

2 Natas Natas | Web | 27. ledna 2014 v 10:55 | Reagovat

S odstupem času se na naše prožité lásky díváme jinak, možná je to nadhled, možná pochopení a porozumění, že už jsme jinde a dál. Každá láska dává a bere. :)

3 Em Zet Em Zet | Web | 27. ledna 2014 v 12:21 | Reagovat

Můj přítel se taky jmenuje Petr, achjo :3 :D Taky jsem mu psala fiktivní dopis, když ještě nevěděl, co k němu cítím, a byl plný naděje, že jednou budeme spolu. :D Ještě teď se mi chce brečet, když si ho čtu - když si uvědomím, že všechny ty věci, co jsem napsala, mohou být reálné jednou. :3 Fakt moc ho miluju. <3

4 pavel pavel | Web | 27. ledna 2014 v 22:55 | Reagovat

Stará láska vždycky zůstane v srdci. :)

5 dalekousebe dalekousebe | 12. února 2014 v 19:23 | Reagovat

JJ, láska je asi fakt jen jedna a zůstane i když už by měla být dávno u někoho jiného.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama